Michelle si zvyká na studentský život
9. 3. 2007
Pro vysokoškolské studenty bývá první rok na univerzitě poměrně težký,
protože se musí přízpůsobit životu daleko od domova a rodiny. Musí se
naučit starat se o sebe a být nezávislí. Výjimkou není ani dvojnásobná
olympionička a mistryně světa Michelle Kwan, v současnosti studentka na
University of Denver (UD).
"Musím si sama dělat věci jako je praní prádla a podobně, což není příjemné. V Los Angeles jsem žila sama stejně jako tady, ale moje maminka se vždycky stavila, aby mi vyprala a uklidila. Když jsem zpátky doma, vždycky mám v autě doplněný plyn a v domě čisto".
Michelle (26) je prvním rokem posluchačkou na University of Denver, kde se soustřeďuje na kurzy na katedře politologie.
Od sportu, který jí přinesl mnoho slávy a příležitostí, si Michelle nyní dává pauzu, během které se snaží zotavit se ze srpnové operace kyčle.
Michelle již v minulosti sice studovala na University of California v Los Angeles (UCLA), kde bydlela, ale cestování a závody jí neumožnily dokončit více jak jeden rok. "Chodila jsem tam (na UCLA) několik let, ale dokončila jsem jenom jeden, takže teď jsem ve druhém ročníku."
Michelle řekla, že ačkoliv přátelé její rozhodnutí vrátit se do školy kritizovali, ona cítila, že to je něco, co musí udělat. "Spousta mých přátel, kteří jsou starší než já, se divili, co to dělám, a ptali se, proč jdu zpátky do školy. Ale já jsem cítila, že bruslit nemůžu pořád, zatímco vzdělání je něco, co vám nikdo nevezme a na co se vždycky můžete spolehnout."
Podobně jako mnoho jiných světově známých sportovců se Michelle rozhodla pokusit se získat akademický titul. Ale na rozdíl od ostatních, jako je např. Tiger Woods nebo Shaquille O'Neal, nepokračuje na škole, na které začala.
"Tím se liším," řekla Michelle o svém působení na škole v Mile High City. Narodila jsem se a vyrostla v Los Angeles, ale mnoho přátel mám tady. Také město se mi tu moc líbí".
"Když jsem poprvé přišla na kampus a viděla zdejší kluziště, centrum Ritchie a Magness, moc se mi to líbilo. Také se mi zamlouvá, že polovina studentů zde studuje v bakalářských programech a polovinu v magisterských a doktorských programech, protože mě už je 26, tak se tu necítím nepatřičně.
Ačkoliv by člověk u někdejší olympijské medailistky čekal, že se skutečně bude ve třídě, kde jsou všichni o 4 až 6 let mladší, cítit nepatřičně, Michelle říká, že přechod byl snadnější o to, že byla svými spolužáky i profesory velmi dobře přijata.
"Studenti jsou v pohodě. Nevidím žádný rozdíl v tom, jak se ke mě chovají. Občas je potkám někde jinde - např. minulý víkend ve Winter Park, kde se konala akce s pozvanými celebritami, a pár lidí, které jsem předtím nikdy neviděla, mi tam řeklo: Hej, já taky chodím na UD. Tohle se mi stává často. Je to legrační."
Být pouhým řadovým studentem je pro Michelle příjemné. Líbí se jí svoboda a také společenský aspekt, které studium na univerzitě s sebou přináší. "Je to pro mě velká změna, protože na tohle jsem nikdy předtím neměla čas."
Michelle současně říká, že teď, když na univerzitu chodí podruhé, je všechno jiné. "V době, kdy jsem navštěvovala UCLA, jsem vůbec neměla čas. Ostatní se věnovali studijním kroužkům, kam jsem nikdy nemohla chodit. Vždycky jsem byla nečím zaneprázdněná. Neměla jsem tak příležitost si pobyt na univerzitě užít se vším všudy. Ale teď už si mohu dovolit tomu ten čas věnovat."
Michelle se stala typickým studentem na DU také tím, že se jako jednu z prvních věcí po operaci naučila jezdit na snowboardu. "Jakmile jsem se zbavila berlí, šla jsem si koupit snowboard," řekla Michelle. "A minulý týden jsem si koupila mé první lyžařské boty." Michelle, která nikdy předtím neměla kvůli závodům na akivity jako je ježdění na snowboardu čas, nyní využívá volného času a blízkosti hor.
"Jsem teď drsná snowboarďačka," vtipkovala Michelle o svém novém sportu. "Byla jsem jezdit už asi devětkrát, což je na mě hodně, protože předtím jsem si to nikdy nemohla vyzkoušet. Všichni se báli, že bych se zranila. ... ale teď jednoduše říkám svým doktorům a fyzioterapeutům, že si na pár hodín odskočím na svah."
Ačkoliv toto není zrovna tréninkový plán, ve který její trenéři po operaci doufali, Michelle říká, že si užívá sama sebe a pro bruslení mnoho netrénuje.
"První čtvrtletí bylo težké, nabrala jsem si spoustu kreditů a dělala hodně domácích úkolů, takže jsem se příliš nesoustředila na zlepšování fyzické kondice. Ale doufám, že na jaře a v srpnu se na bruslení zaměřím více a budu trénovat každý den.
Nyní je pro Michelle stejně jako pro její spolužáky hlavním cílem dokončit tento školní rok s co nejlepšími studijními výsledky. "Dosud se mi dařilo." říká Michelle o svém působení na akademické půdě. "Je to úplně jiný život. Včera jsem byla pět hodin v knihovně. Myslím, že nikdy předtím jsem v životě neproseděla tolik času, co teď."
Ačkoliv se může zdát těžké vidět podobnost mezi půměrným studentem na DU a sportovkyní, jejíž nejhezčí vzpomínky kariéry jsou na to, jak jí ve 13ti letech aplaudovalo ve stoje 24 000 lidí, Michelle vidí sama sebe jen jako jednu z řady studentů. Snaží se využít tohoto jedinečného času stejně jako její spolůžáci.
"Moc mě to baví," řekla Michelle o svém dosavadním pobytu na DU. "Je to pro mě skvělý zážitek."
Zdroj: noviny vydávané univerzitou v Denveru
http://www.duclarion.com/home/index.cfm?event=displayArticlePrinterFriendly&uStory_id=59a3e3cf-e228-4d10-bf3a-d70777eb5907
Michelle již v minulosti sice studovala na University of California v Los Angeles (UCLA), kde bydlela, ale cestování a závody jí neumožnily dokončit více jak jeden rok. "Chodila jsem tam (na UCLA) několik let, ale dokončila jsem jenom jeden, takže teď jsem ve druhém ročníku."
Michelle řekla, že ačkoliv přátelé její rozhodnutí vrátit se do školy kritizovali, ona cítila, že to je něco, co musí udělat. "Spousta mých přátel, kteří jsou starší než já, se divili, co to dělám, a ptali se, proč jdu zpátky do školy. Ale já jsem cítila, že bruslit nemůžu pořád, zatímco vzdělání je něco, co vám nikdo nevezme a na co se vždycky můžete spolehnout."
Podobně jako mnoho jiných světově známých sportovců se Michelle rozhodla pokusit se získat akademický titul. Ale na rozdíl od ostatních, jako je např. Tiger Woods nebo Shaquille O'Neal, nepokračuje na škole, na které začala.
"Tím se liším," řekla Michelle o svém působení na škole v Mile High City. Narodila jsem se a vyrostla v Los Angeles, ale mnoho přátel mám tady. Také město se mi tu moc líbí".
"Když jsem poprvé přišla na kampus a viděla zdejší kluziště, centrum Ritchie a Magness, moc se mi to líbilo. Také se mi zamlouvá, že polovina studentů zde studuje v bakalářských programech a polovinu v magisterských a doktorských programech, protože mě už je 26, tak se tu necítím nepatřičně.
Ačkoliv by člověk u někdejší olympijské medailistky čekal, že se skutečně bude ve třídě, kde jsou všichni o 4 až 6 let mladší, cítit nepatřičně, Michelle říká, že přechod byl snadnější o to, že byla svými spolužáky i profesory velmi dobře přijata.
"Studenti jsou v pohodě. Nevidím žádný rozdíl v tom, jak se ke mě chovají. Občas je potkám někde jinde - např. minulý víkend ve Winter Park, kde se konala akce s pozvanými celebritami, a pár lidí, které jsem předtím nikdy neviděla, mi tam řeklo: Hej, já taky chodím na UD. Tohle se mi stává často. Je to legrační."
Být pouhým řadovým studentem je pro Michelle příjemné. Líbí se jí svoboda a také společenský aspekt, které studium na univerzitě s sebou přináší. "Je to pro mě velká změna, protože na tohle jsem nikdy předtím neměla čas."
Michelle současně říká, že teď, když na univerzitu chodí podruhé, je všechno jiné. "V době, kdy jsem navštěvovala UCLA, jsem vůbec neměla čas. Ostatní se věnovali studijním kroužkům, kam jsem nikdy nemohla chodit. Vždycky jsem byla nečím zaneprázdněná. Neměla jsem tak příležitost si pobyt na univerzitě užít se vším všudy. Ale teď už si mohu dovolit tomu ten čas věnovat."
Michelle se stala typickým studentem na DU také tím, že se jako jednu z prvních věcí po operaci naučila jezdit na snowboardu. "Jakmile jsem se zbavila berlí, šla jsem si koupit snowboard," řekla Michelle. "A minulý týden jsem si koupila mé první lyžařské boty." Michelle, která nikdy předtím neměla kvůli závodům na akivity jako je ježdění na snowboardu čas, nyní využívá volného času a blízkosti hor.
"Jsem teď drsná snowboarďačka," vtipkovala Michelle o svém novém sportu. "Byla jsem jezdit už asi devětkrát, což je na mě hodně, protože předtím jsem si to nikdy nemohla vyzkoušet. Všichni se báli, že bych se zranila. ... ale teď jednoduše říkám svým doktorům a fyzioterapeutům, že si na pár hodín odskočím na svah."
Ačkoliv toto není zrovna tréninkový plán, ve který její trenéři po operaci doufali, Michelle říká, že si užívá sama sebe a pro bruslení mnoho netrénuje.
"První čtvrtletí bylo težké, nabrala jsem si spoustu kreditů a dělala hodně domácích úkolů, takže jsem se příliš nesoustředila na zlepšování fyzické kondice. Ale doufám, že na jaře a v srpnu se na bruslení zaměřím více a budu trénovat každý den.
Nyní je pro Michelle stejně jako pro její spolužáky hlavním cílem dokončit tento školní rok s co nejlepšími studijními výsledky. "Dosud se mi dařilo." říká Michelle o svém působení na akademické půdě. "Je to úplně jiný život. Včera jsem byla pět hodin v knihovně. Myslím, že nikdy předtím jsem v životě neproseděla tolik času, co teď."
Ačkoliv se může zdát těžké vidět podobnost mezi půměrným studentem na DU a sportovkyní, jejíž nejhezčí vzpomínky kariéry jsou na to, jak jí ve 13ti letech aplaudovalo ve stoje 24 000 lidí, Michelle vidí sama sebe jen jako jednu z řady studentů. Snaží se využít tohoto jedinečného času stejně jako její spolůžáci.
"Moc mě to baví," řekla Michelle o svém dosavadním pobytu na DU. "Je to pro mě skvělý zážitek."
Zdroj: noviny vydávané univerzitou v Denveru
http://www.duclarion.com/home/index.cfm?event=displayArticlePrinterFriendly&uStory_id=59a3e3cf-e228-4d10-bf3a-d70777eb5907